I přes “mírně nepříznivou“ předpověď počasí jsem se rozhodl tento víkend zkusit štěstí na jedné menší říčce nedaleko Plzně. Samotnému lovu předcházela týdenní krmná kampaň. Na ni jsem zvolil dva druhy koulí a kukuřici v příchutích mého  boilie, bohužel jsem neměl v týdnu čas koupit ostatní partikl. V pátek po šesté vyrážím na svůj nový flek a doufám, že zůstal bez povšimnutí a nebude obsazený. Naštěstí byl volný. Po lehkém zakrmení a hodinovém vybalení a stavbě bivaku mám konečně nahozeno a čekám. Pro lov jsem zvolil místo v zátočině, s metrovou hloubkou na horní partii většího plesa, sice je tam řeka užší a mělčí, ale za to bez většího rybářského tlaku. Spadeno jsem měl hlavně na amury, které jsem tam několikrát pozoroval při vyhřívání pod hladinou a samozřejmě také na větší kapry. K jejich ulovení mně měla pomoci kombinace masové a ovocné příchuti na separovaných krmných místech, pro každý prut zvlášť. První záběr přišel v půl dvanácté v noci, kdy mě z letargie probrala hrčící brzda a příposlech hlásiče ztlumený na minimu. Po krátkém, ale velice houževnatém boji, je venku z vody kapří dorostenec 65cm. Tím pro mě skončil první den lovu. Usínal jsem s nadějí, že by tato první vlaštovka nemusela být poslední a hlavně že přijde větší bráška nebo nějaké torpédo. Ráno jsem se vzbudil do silného deště a výrazně chladného počasí. Ráno v půl šesté přišel druhý záběr, ale zásek bohužel nesedl.  Postupem času a s přibývajícím deštěm se zakalila voda. Teplota vzduchu přes den nepřesahovala 15°C a aktivita ryb díky tomuto skoku úplně vyhasla. Se smíšenými pocity ve 20:00 opouštím rozkrmené místo a proklínám počasí a meteorology. Jelikož se mi něco podobného stalo i při předchozí výpravě na tento revír, skutečné tajemství této vody  pro mě zůstává nadále zahaleno.

Komentář ke článku (0)